Velká Bíteš

Poutavé vyprávění o holocaustu


Naše exkurze do Osvětimi


Rádi bychom se s vámi podělili o zážitky, které nám, učitelům a žákům, přinesl týden od 22. května do 26. května 2006. Během něj se uskutečnily dvě akce pro žáky 9. ročníku, které spojovalo velmi závažné téma - holocaust.

22. května navštívila naši školu paní Erika Bezdíčková, žena, která prošla Osvětimí - největším koncentračním táborem 2. světové války. Lehkou, nenásilnou formou nám vyprávěla o hrůzách, které jako děvče prožívala v Osvětimi. Bylo až s podivem sledovat ženu, která toho tolik prožila, a přesto dokáže kolem sebe rozdávat lásku, porozumění a dobrou náladu.

V návaznosti na besedu jsme ve středu 24. května brzy ráno do Osvětimi vyrazili. Cesta byla dlouhá, všichni jsme se neustále ptali, kdy už budeme na místě, nikdo z nás si totiž nedokázal představit, jak takový tábor smrti vypadá.

Na místě, které dnes ve stínu vzrostlých stromů působí docela přívětivě, nás průvodkyně provedla a vyprávěla nám o krutých podmínkách, které zde panovaly. Později jsme přejeli do nedaleké Březinky (Birkenau), která sloužila jako vyhlazovací tábor zejména pro židovské obyvatelstvo. Ještě dnes jsou zde k vidění pozůstatky železnice, která dovážela oběti až na samý konec jejich životní cesty. V Březince jsme položili kytice květin k českému památníku a povšimli jsme si i ostatních, psaných anglicky, polsky, německy, italsky, řecky, slovensky, rusky, dánsky ... všechny tyto evropské národy vzpomínají na své občany, kteří zde zahynuli.

Návštěva těchto míst v nás vyvolávala velké množství myšlenek a neustále nové otázky. Jak zde lidé mohli žít a přežít. Jak je možné působit druhému zlo jen proto, že je jiného vyznání či jiné barvy pleti.

Asi po tříhodinové exkurzi jsme znovu nasedli do autobusu a odjeli do Wadovic, rodného města zesnulého papeže Jana Pavla II.
Den byl velice náročný a doufáme, že jsme si z něho všichni odnesli hluboký zážitek, takový, na jaký se nezapomíná.

Mgr. Jaroslava Cendelínová, Mgr. Eva Čermáková