Velká Bíteš

Terezín a Lidice


Ve čtvrtek 17. 5. 2007 se konala exkurze žáků devátých tříd do míst, která jsou spjata s jedním z nejtragičtějších období 20. století, druhou světovou válkou. Navštívili jsme dvě nevelká města – Terezín a Lidice.

Jelikož nás čekala dlouhá cesta, vyrazili jsme z Velké Bíteše brzy ráno. Cestou nás pronásledovaly dešťové přeháňky i vydatné lijáky, ale při prohlídce nám už počasí docela přálo.

Prvním bodem našeho programu byla návštěva Malé pevnosti v Terezíně. Zde jsme byli přítomni nácviku vojáků České armády, kteří se poctivě připravovali na terezínskou tryznu, jež každoročně připomíná zdejší nevinné oběti.

Potom jsme se rozdělili na dvě skupiny a absolvovali velmi skličující a zároveň poučnou prohlídku. Aby si žáci z exkurze odnesli co nejvíc poznatků, měli od vyučujících předem připravené otázky k historii Terezína, na něž museli hledat odpovědi. A tak možná trochu překvapili průvodce svými častými dotazy a pozorností.

Prohlídka celého areálu nás skutečně zaujala. Mnozí z nás se nestyděli vyjádřit své dojetí, údiv nad děsivostí zdejšího prostředí a všeho, co zde probíhalo, ale i obdiv těm, kteří zde uvězněni museli žít.

Při promítání fragmentu autentické nahrávky pořízené v Terezíně v době druhé světové války by snad bylo slyšet spadnout i špendlík.

V Terezíně jsme zavítali i do muzea, kde jsme zhlédli zejména rukodělné práce terezínských dětí, mohli jsme se vžít do této doby prostřednictvím pouličních poutačů, jež příslušníkům neárijské rasy zakazovaly snad i dýchat, měli jsme slzy na krajíčku při čtení dopisů dětí, které prosily příbuzné a známé o poslání kousku chleba či teplého svetru.

Druhá část naší cesty vedla do Lidic, vesnice, z níž po atentátu na Heydricha nezbylo téměř nic. I tady nám byl promítnut film o historii Lidic, prohlédli jsme si dobové fotografie a jen velmi málo předmětů, jež připomínají, že tato vesnice skutečně existovala. Potom jsme se prošli místy, kde vesnice ležela, a vyfotografovali jsme se u sousoší lidických dětí. A myslím, že všichni jsme se docela upřímně těšili do svých domovů.

Možná se někdy může zdát, že doba druhé světové války je od nás již příliš vzdálená a není potřeba tragédii, kterou znamenala, stále připomínat. Nám se však zdá být potřebné upozorňovat zejména mladou generaci na zlo, které se odehrálo a bohužel na mnoha místech planety stále odehrává. Z reakcí našich žáků, z nichž některé vám předkládáme, je patrné, že nejsou lhostejní, ale naopak velmi vnímaví k podobným tématům. Mnozí žáci vyjádřili přání navštívit i vyhlazovací koncentrační tábor v Osvětimi, kde jsme byli v loňském roce a kam snad znovu zavítáme příští školní rok. Věříme, že v nich vzpomínky zůstanou a nedopustí opakování podobných tragédií.

Některé názory žáků:

9. A

„Exkurze splnila naše očekávání. Zapamatovali jsme si skoro vše, co nám paní průvodkyně říkala.“ (M. Němec, M. Koza, V. Katolický)

„Exkurze byla velmi zajímavá, představa, že lidé žili v tak hrozných podmínkách, byla odstrašující.“ (K. Ráboňová)

9. B:

„Nemůžeme říci, že se nám v Terezíně něco líbilo, byl to přece koncentrační tábor, kde se děly hrozné věci. Ale celá prohlídka na nás udělala velký dojem a odnesli jsme si plno informací a zážitků.“ (V. Bartošková, J. Klement)

„Terezín byl strašnou ukázkou tyranie. Odnesli jsme si poučení z toho, co se v minulosti stalo.“ (L. Tejkalová, D. Součková)

9. D:

„Dověděl jsem se mnoho informací a poznal kus historie nejen naší, ale i světové. Bylo velice zajímavé vidět tamější stavby, jednotlivé cely - mnohem lepší, než se o tom jen učit ve škole. Tato exkurze je jistě velkým přínosem pro zážitky i další vzdělání žáků.“ (L. Molin)

„Líbilo se mi, že jsem se dozvěděl spoustu nových informací, o tom, jak strašně se fašisté chovali k Židům, jak nelidské podmínky existovaly v táboře. Myslím si, že je velice dobře, že je tato doba už za námi.: (M. Havlát)

„Exkurze mi dala poznání toho, že život v tehdejších dobách nebyl vůbec jednoduchý. Jsem rád, že jsem vše viděl na vlastní oči a udělal jsem si představu, jak to v koncentračních táborech asi vypadalo.“ (O. Šimeček, L. Suchomel)

„Myslím si, že je potřeba, abychom věděli něco o této minulosti. Je potřeba vědět, co se stalo a snažit se tomu jakkoli předcházet.“ (D. Dostál)

9. C

„Na exkurzi se mi líbilo úplně všechno, nejvíc mě zaujalo nelidské zacházení s vězni.“ (R. Kroutil)

„V Lidicích se mi velmi líbil promítaný film i celá výstava o historii Lidic.“ (M. Čejka)

„Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informacích. V areálu Malé pevnosti mně bylo líto všech těch lidí. Kdybych tam byl já, nevydržel bych tam.“ (L. Ševčík)

„Exkurze se mi velice líbila. Myslela jsem si, že mi to nebude nic říkat, ale naopak. Ráda bych se podívala i do Osvětimi.“ (A. Rybníčková)

„Líbilo se mi, že vše - v Lidicích i v Terezíně je velmi pěkně udržované. Nechápal jsem, proč byli lidé mučeni třeba i za to, že šlápli na trávník. Jsem velmi rád, že jsme na exkurzi jeli.“ (A. Dvořáček)

Mgr. Eva Čermáková