Velká Bíteš

Zajímavé práce žáků

Procházka zimním lesem
(líčení)

1.

Když jdu naším krásným zasněženým lese, nejraději se kochám urostlými zasněženými stromy. V našem lese jsou malé zledovatělé rybníky, od kterých jde vidět krásná zimní krajina a okolí. Na cestě stojí i malý zvířecí krmelec, na němž visí velké rampouchy. V lese zima vykouzlila i ledové stromy a keře, ale i pěšinu. V zadní části bílého lesa se rozprostírá tajemný, a přesto překrásný rybník, na kterém je vždy spousta lidí. Vedle rybníka se nachází dlouhé pole a něm se často prohání srnky rychlé jako blesk. Zimní krajina v našem lese je každý rok kouzelná a krásná.

2.

Když se procházím zimním lesem, cítím se jako v ledovém království. Stromy vypadají, jako kdyby si přebarvily svoje jehličí na bílo. Cesty byly natolik zasněžené, že se v nich zabořovaly nohy až po kolena. Rybníky vypadaly jako zrcadla, do kterých se pyšně dívaly stromy okolo a říkaly si, jak moc jim to sluší. Mezi stromy pobíhaly srny, někdy i zajíci. Myslivci pro ně naplnili krmelce, aby zimu přežili. Najednou začaly padat bílé sněhové vločky. To si asi zimní královna česala své vlasy. Když jsem se podívala do dálky, viděla jsem jenom sněhové bílo.

3.

Vyšla jsem na cestu pokrytou bílým popraškem čerstvého sněhu. Namířila jsem si to k mému oblíbenému lesu a poslouchala křupání ledu pod mýma zmrzlýma nohama, obalenýma do tří vrstev měkkých ponožek. Když jsem byla daleko od hlučného centra města, uviděla jsem první špičky stromů, vypadající jako kdyby je někdo namočil do bílé čokolády. Nad hlavou se usmívalo slunce, které se ze všech sil snažilo zlikvidovat napadnutý sníh. Les obvykle plný zvědavých zvířat a poletujících ptáků v tomto ročním období spí. Do tvrdého zimního spánku upadly i stromy tyčící se nad hladinou promrzlého rybníka. Na kraji zasněžené cesty byly vidět nejrůznější stopy zvěře, která zrovna hledala krmelce, aby zasytila své žaludky semínky a starým ovocem od myslivců.