Velká Bíteš

Tři dny s čarodějnicemi


„Co vás napadne, když se řekne ČARODĚJNICE?“ Děti mají povoleno vykřiknout, co je napadne, protože právě netrénujeme schopnost přihlásit se o slovo, ale okamžitý nápad, rozšiřujeme slovní zásobu. Na tabuli se rozrůstá myšlenková mapa, která odpovídá znalostem dětí. Objevují se zde vlastnosti, atributy čarodějnic, názvy pohádek, schopnosti. Zbývá dovysvětlit, že měly svou nešťastnou roli v historii, která se nevyhnula ani našemu městu. Tak začalo třídenní učení, které propojovala tato pohádková bytost. V pondělí jsme se shodli na tom, že nemusí být nutně ani zlá, ošklivá a už vůbec ne hloupá. Děti řešily matematické kvízy, četly poměrně obtížné texty, ve kterých jsme museli objasnit starodávná slova. Každý si nakreslil svou čarodějnici. Papírovou loutku z odpadových materiálů jsme vyrobili už minulý týden.

V úterý se děti ve skupinách učily domluvit. Úkolem bylo nejen dohodnout se na společném jménu a podobě pro svou čarodějnici, vymyslet lektvar a jeho složení. Bylo nutné si rozdělit zadané úkoly .Statečný člen skupiny pak navíc prezentoval společné dílo. Naše čarodějné učení vrcholilo ve středu. Odpovídalo tomu i naše oblečení, které znásobilo zvláštní atmosféru ve třídě. Učili jsme se čarodějnou angličtinu, poznávali čarodějné byliny, učili se zpaměti zaklínadla. V kostýmech jsme se vydali na slet všech kouzelníků a čarodějnic ke „spodní“ školce. Shlédli jsme tance divých žen, účastnili se soutěží a vyhráli medaile a dobroty.

Absolvovali jsme kurz ochrany zdraví pro večerní slet. Nutno dodat, že jsem se s velkou částí svého potěru setkala i večer Na Spravedlnosti. Pozorovali jsme „opravdový“ proces s čarodějnicemi, o kterém jsme si dopoledne vyprávěli. Strašná podívaná, inu středověk. Jenže tentokrát všechno dobře dopadlo a já se pro letošek loučím s nadšeným: Čury-mury-fuk!

Za čarodějný spolek I.C Táňa Horká

127.jpg128.jpg129.jpg130.jpg131.jpg132.jpg133.jpg134.jpg135.jpg