Velká Bíteš

Devítky znovu na scéně


„ Nic nesplete člověka tolik, jako jméno vesnice. Třeba Hrdlořezy…“ Pohádka se rozbíhá. Není ledajaká - na programu je Lakomá Barka pana Wericha. Na jedné straně herci z 9.B v čele s režisérkou Mgr. Evou Čermákovou. Na straně druhé diváci – prvňáčci, kteří s napětím a pozorností sledují děj, který doprovází důmyslná změna kulis.

Veselá paní režisérka v akciVzájemná úprava kostýmů
Zaujatí diváciNašli Barku s očima v sloupZe starostova pytle se vykutálela BarkaČást herců











„Vraťme se však do Dejvic. Řekli byste Dejvice, dej více! Tam se asi lidi předhánějí v rozdávání. Vůbec ne. Lakotili a hamonili. Škrtili, škudlili a byli krkouni.“ Nádherná čeština, která se nejen hezky poslouchá, ale místy svádí herce k improvizacím a vlastním vtipným vsuvkám. „…a pomodlíme se ještě za Barku“. Barka napjala uši. „…aby nebyla tak špinavá… aby nebyla tak závistivá… a aby nežrala žížaly…“

Prvňáci se chechtají. Pohádku, jak později řeknou, znají z televize, ale tohle je taky dobrý – dokonce lepší. Protože je to tady právě teď, jako krásný vánoční dárek od velkých kamarádů. Hned si slibujeme, že až my budeme starší… Veselé Vánoce a díky, deváťáci. Ať toho máte pod stromečkem kopu, protože dnes jste nadělovali vy!
 
Ve třídách si pak povídáme o lidských vlastnostech, taky o tom, co je to škudlení, škopík, velebníček, pytlačit, vrtat koleno. Taky už víme, jak se nám může přihodit boule. A víme, kdo je to Jan Werich a že knížka Fimfárum čeká, až ji otevřeme…

za první třídy Mgr. Táňa Horká